V dnešní době mnoho firem tvrdí, že jsou „zelené“, „udržitelné“, „eko“, používají recyklované obaly nebo snižují uhlíkovou stopu. Často však používají vágní, nicneříkající fráze nebo vytvářejí zeleně působící design obalů, aniž by byl produkt skutečně environmentálně výjimečný.
Kromě tvrzení bez důkazů firmy často také zamlčují negativní dopady výroby nebo prezentují běžné zákonné standardy jako ekologickou výhodu (např. „bez chemikálií“, i když je to povinnost ze zákona).
Právě tento nový typ nekalé obchodní praktiky se nazývá greenwashing.
Evropská kontrola internetových stránek kvůli klamavé ekologické reklamě („lakování nazeleno“) v roce 2021 ukázala
(zdroj: Evropská komise – https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_21_269), že:
- 53 % ekologických tvrzení je vágních, zavádějících nebo nepodložených,
- 40 % nemá žádné důkazy,
- polovina „zelených“ označení nemá seriózní ověření.
Jak greenwashing probíhá (příklady z praxe)
a) Zavádějící tvrzení na obalech
- „Eko“, „přírodní“, „zelený“ — bez jakéhokoli vysvětlení.
- „Biodegradabilní“, přestože se materiál rozloží jen ve speciálních průmyslových podmínkách.
- „Recyklovatelné“, ale jen teoreticky, protože materiál se v běžných třídírnách nerecykluje.
b) Vymyšlené nebo neověřené statistiky
- „Snižujeme emise o 50 %“ — bez uvedení metodiky či důkazů.
- „Vyrobeno z 30 % recyklátu“ — bez certifikátu nebo jakéhokoli ověření.
- „100% ekologicky šetrný“ — absolutní tvrzení bez podkladů.
c) Falešné nebo soukromé ekologické značky
V EU existuje více než 230 různých ekoznaček (např. Blue Angel, Nordic Swan aj.).
Kvůli jejich množství je pro spotřebitele velmi obtížné rozpoznat neoficiální nebo zcela vymyšlené „zelené“ logo.
Proč je greenwashing problém?
Greenwashing škodí spotřebitelům i životnímu prostředí. Pokud se firma tváří ekologicky, ale realita je jiná, důsledky jsou následující:
Pro spotřebitele
- zaplatí více za údajně „zelené“ produkty, které ve skutečnosti ekologické nejsou,
- nemohou se správně rozhodovat, protože informace jsou nepravdivé,
- ztrácejí důvěru v ekologické značky i firmy, které opravdu udržitelné jsou.
Pro životní prostředí
- poctivě udržitelné výrobky jsou vytlačovány těmi, které se jen vydávají za ekologické,
- zpomaluje se přechod k oběhovému hospodářství a snižování emisí,
- spotřebitelé nevědomky podporují firmy s negativním dopadem na přírodu.
Jak poznat greenwashing? (praktické tipy pro spotřebitele)
1. Hledejte konkrétní údaje
Nespoléhejte na vágní fráze. Ekologické tvrzení by mělo obsahovat:
- přesná data (např. „obsahuje 40 % recyklovaného plastu“),
- jasný způsob ověření (certifikace, nezávislá studie, audit).
2. Dávejte pozor na vlastní eko‑loga
Mnoho firem používá svá vlastní „zelená“ označení, která nic neznamenají.
Spoléhejte se na nezávislé a uznávané ekoznačky třetích stran.
3. Sledujte celý životní cyklus výrobku
Firma může zdůrazňovat jen jeden pozitivní krok (např. ekologické balení), ale zároveň ignorovat:
- neetické pracovní podmínky,
- vysokou uhlíkovou stopu výroby,
- nebezpečné chemikálie.
4. Buďte opatrní u absolutních tvrzení
Výrazy jako „100% ekologický“, „zcela udržitelný“ nebo „nulový dopad“ jsou téměř vždy podezřelé.
Reálná udržitelnost je složitá a nikdy není absolutní.
Když si nejste jistí, kontaktujte nás
Rádi Vám poradíme nebo podáme podnět dozorovým orgánům.
E-mail: